Naději tak mít...

Po přednášce O naději pro mladé i pro staré jsem se dala do řeči s jednou známou. Vyprávěla mi o své nemoci, o které jsem už věděla, ale prozradila mi něco hodně důležitého. Prožila před několika roky dlouhé měsíce, kdy vykřesat naději v těžké nemoci nebylo zrovna lehké. K tomu se přidala tělesná nemohoucnost a najednou člověk, pro něhož byla modlitba a četba Písma radostí, zůstával bez sil. Možná i bez naděje? Její přítelkyně jí jednoho dne přinesla do nemocnice list papíru, na kterém byly vypsány biblické verše, vybrané pro kamarádku v nouzi a nemoci. Byl to pro ni tehdy velký dar. Na nic jiného totiž neměla nemocná sílu, než vzít ten malý kousek papíru a přečíst tak dva tři řádky. Když ji z nemocnice propouštěli, byl papír už celý ohmataný, trochu se trhal, ale těmi slovy, která byla na něm zapsána, přinášel naději.

A tak už to víte, proč najdete v příloze verše, které byly citovány v přednášce. Mít naděje pomálu, to se člověku stát může nejen v nemoci... třeba vám přijdou řádky o naději vhod...                                                   -ap-

Ke stažení: Bibl.texty-nadeje.doc, 50 kB