Hlavní menu:

15.02.2016, kategorie: Ohlasy akcí

Manželství a kus papíru?

Manželství a kus papíru?

„Škola lásky v rodině aneb krokodýl v našich hlavách“

Sobota je často v naší rodině časem úklidu našeho malého bytu. Ačkoliv se to nezdá, naše tři dcery dokážou nemožné a ze svého pokojíčku jsou schopny udělat bojiště. V sobotu 13.2.2016 jsme měli však jiný plán, společně jsme vyrazili na akci Diecézního centra pro rodinu s názvem „Škola lásky v rodině“, kde měla být hlavní lektorkou Dr. Jiřina Prekopová.

            Aulu Bobík jsme našli dobře, neboť jsme s manželkou oba studovali na JU. V přízemí jsme nechali děti na hlídání, které zajištovali pedagožky z centra Pomněnka, které se věnují předškolní výchově v duchu Marie Montessori. V hlavním sále nás mile přivítali manželé Poláčkovi a MUDr. Taťjana Horká, nejbližší spolupracovnice Dr. Prekopové. Ano, zapomněl jsem dodat, že týden před celou akcí jsme se dozvěděli, že Dr. Prokopová onemocněla a nepřijede. Ale to nás neodradilo od účasti, a nelitujeme, že jsme se neodhlásili.

            Kolem sedmdesáti účastníků se sešlo v hlavním sále. Program začal přednáškou manželů Poláčkových, kteří vedou Diecézní centrum pro rodinu. Jejich povídání o manželství, které není „jen kus papíru“ bylo protkáno příběhy z praxe i informacemi z validních výzkumů. PhDr. Alena Poláčková je současně psycholožka a terapeutka a se svým manželem Pavlem, jáhnem, tvoří velmi podnětnou lektorskou dvojici. Při jejich povídání, které bylo doprovázeno prezentací, tudíž informace byly velmi dobře pedagogicky zpracovány, si mnozí asi uvědomovali skutečnosti z vlastních vztahů a výchozích rodin.

            Poté navazovalo povídání MUDr. Jaroslavy Kolářové, Ph.D., která účastníky seznámila s Vojtovou metodou (metoda je soubor cvičebních technik používaných k léčbě tělesných a psychických poruch). Její prezentace ukázala, jak moc může tato metoda, při včasném odhalení patologického vývoje, pomoci dětem i lidem nejen v kvalitě jejich života, ale dokonce zabránit a umenšit negativní dopady na vývoj osoby. Po prezentaci padlo i mnoho dotazů, což také ukázalo, jak zajímavým tématem Vojtova metoda určitě je.

            Následoval oběd, během něhož se účastníci mohli také pobavit a neformálně setkat. O přestávce jsme pozdravili naše děti, které se ve skupinkách nebáli prohánět se po celé velké aule. Škoda, že se více nemohou zapojit, napadlo mě. Ani jsem netušil, jak „Synchronicita“ s mojí myšlenkou počítá. Po obědě přišla na řadu hlavní přednáška MUDr. Taťjany Horké. Vzala si skupinku dětí dopředu a začal program, při kterém určitě nikdo nemohl tvrdit, že by se nudil. Zpívalo se, tancovalo, aby se účastníci za pojili a celý den jen neseděli. Takové „trdlování“, napadlo by jednoho. Ale každá písnička, každý pohyb měl význam a lektorka se k tomu vždy vrátila. Děti se odebraly na krátkou procházku.

 Nelze asi popsat vše, co se na přednášce, která byla více než přednáška, událo. Lektorka pracovala s dobrovolníky, kteří znázornili základní model konstelací v rodině. Naše programy, které máme v sobě, nejsou jen naše, ale jsou v nich uloženy další a další systémy našich rodičů a jejich rodičů, strýců, tet a jiných. Tyto „disky“ se vzájemně ovlivňují, „upgradují“, mutují a vytvářejí různé negativismy. Lze se s nimi usmířit, přiznat je a „obejmout“ je, aby šlo žít dál a lépe. Ve vypjatých situacích za nás myslí „krokodýl“, jde o druh mozku – mozek plazí – amygdala. Vyskočí a stejně jako krokodýl v Austrálii může být životu nebezpečný.

Všechny příspěvky sobotního setkání mělo však jasné poselství, které by mělo zaznít. Jsme určitě zodpovědní za rodiny, ve kterých žijeme. Za děti, které jsme dostali od Vyšší moci. Láska, ačkoliv to může znít jako fráze, je jediný princip, který je schopen měnit rodiny a lidi. Jak napsal papež Benedikt XVI., člověka nespasí věda ani technika, člověka spasila Láska.

Na závěr musíme poděkovat za skvělou organizaci manželům Poláčkovým, kteří celou akci nestornovali ve chvíli, kdy se dozvěděli, že Dr. Prekopová nemůže ze zdravotních důvodu dorazit. Všechny příspěvky byly obohacením a jsme moc rádi, že jsme dali přednost před sobotním úklidem a časem u televize právě „Škole lásky v rodině“. A doufáme, že podobná akce nebude poslední a že Diecézní centrum pro rodinu opět připraví takto přínosné setkání.

Helena Pokorná a Pavel Pokorný

 


© Design, redakční systém: Webdesignum.cz 2008 - 2010