Hlavní menu:

18.12.2013, kategorie: Ohlasy akcí

"Letem světem adventem" nebo se to dá zvládnout jinak?

Adventní víkend rodin posedmé

„A pojedeme tam zase, mami? Nám se tam moc líbilo!“ S takovými slovy jsme odjížděli v neděli 1. prosince z adventního setkání rodin v Nových Hradech. Již posedmé uspořádali tuto akci Alena a Pavel Poláčkovi z Diecézního centra pro rodinu, kteří i tento adventní víkend pro rodiny s dětmi zorganizovali a jimž patří za vydařený průběh celého víkendového setkání velký dík!

My jsme se takové akce účastnili poprvé a rádi bychom se s vámi podělili o své dojmy a zážitky umocněné prostředím překrásného kláštera Božího Milosrdenství a laskavým přijetím řádových sester patřících do Rodiny Panny Marie.

Páteční večer se nesl v duchu seznamování se – s prostředím, s dalšími rodinami a především pak s P. Angelem Scaranem, vynikajícím biblistou, který nás uvedl do tématu celého setkání, jímž byla otázka: Modlitba v rodině v uspěchané době? Mluvili jsme s ním o potřebě společné modlitby rodiny jako takové, ale i potřebě společné modlitby manželů. Toto téma jsme pak rozvinuli po přednášce v diskusi během sobotního dopoledne.

sobotu dopoledne jsme svěřili menší děti do péče řádových sester a starší děti se vydaly na výlet s animátorkami. My dospělí jsme pak s P. Angelem pokračovali v tématu modlitby v rodině, sdělovali si své zkušenosti a hledali novou inspiraci. Neznámými a překvapivými pro nás byla slova P. Angela, kdy jsme se dozvěděli, že společná modlitba může být i tichá, kdy si manželé např. předem řeknou, za co se chtějí v duchu modlit, a pak společně setrvávají v tiché modlitbě. Poté následovala mše svatá a pak jsme si vyzvedli své děti, nadšené z hledání pokladu v klášteře, z výroby svícínků a papírových andělíčků.

Po odpoledním odpočinku pro nás manželé Poláčkovi připravili soutěže, po jejichž úspěšném zvládnutí jsme postupně získali ozdoby na adventní věnec, který jsme si pak v podvečer společně pro každou rodinu vyrobili. Součástí výzdoby věnce se také stalo čtení na každý týden, které jsme si na věnec v podobě malé ruličky připevnili.

Večer jsme mohli v kostele sv. Petra a sv. Pavla přistoupit ke svátosti smíření a v klášterní kapli adorovat. Pozdě večer (po uložení dětí) jsme se o celém dni povídali a sdělovali své radosti i starosti rodinného života.

Neděli jsme zahájili mší svatou, pak se děti zabavily hrami ve třídě a my dospělí dokončili celé adventní setkání společným shrnutím víkendového setkání. Shodli jsme se, že takový klidný, neuspěchaný, duchovně naplněný začátek adventní doby je velkým povzbuzením pro další dny, kdy se vrátíme do běžného rodinného a pracovního spěchu.

A jak tedy zní odpověď na otázku z úvodu? Ano, pojedeme a rádi! A vlastnoručně vyrobený adventní věnec doma na stole nám toto nevšední, osvěžující a povzbuzující zahájení adventní doby stále připomíná…

 

 

                                                                                                                      V.H., Kosov


© Design, redakční systém: Webdesignum.cz 2008 - 2010