Hlavní menu:

14.02.2016, kategorie: Ohlasy akcí

Dejte semínkům šanci

fotografovala Tereza Polanská

Kdo oplakává smrt dítěte, bratra nebo sestry, potřebuje v budoucnu živé místo pro svou vzpomínku. Mohl to být jen krátký moment, který měnil život, kvůli kterému se zřítil průzračný celistvý svět a který vyvolal skoro neuvěřitelnou situaci. Člověk nechce, má pocity beznaděje, bezmoci nebo hněvu. Přání pochopit a být pochopen...
Truchlení se odehrává mezi nebem a zemí: Kousek z nás předchází do jiných sfér, zatímco my, co jsme zůstali, potřebujeme mít po bouři pevný základ pod nohama. Zapouštíme kořeny a napřimujeme se vstříc nebi.
Ze semen stromů může vzniknout kvetoucí les. Odráží rozmanitost života – javor, habr, kaštan, planá jabloň, dub, buk, cizokrajné stromy.. jsou vybrány pro naše děti. Ve společném úsilí je v každém semeni příslib lesa. Naše truchlení se hlásí k životu a má své místo v rodinách, ve skupinkách nebo na místech, která zvou k setkání. A tím může být v budoucnu i les stromů nebe.

 

Jsem proti propouštění

A nemusím Tě propustit – i když mi to říkají…
Nepropustím Tě v umírání,
nepropustím Tě ve smrti,
nepropustím Tě ani v životě poté.

 

Naopak smím Tě pevně podržet,
nově Tě objevovat,
jinak Tě poznávat,

nacházet Tebe znova v sobě.

 

Neboť jsme byli spolu,
jsme spolu
a budeme k sobě patřit navždycky.

 

Regina Tuschl



 

 

 


© Design, redakční systém: Webdesignum.cz 2008 - 2010