Adventní setkání rodin

Advent pro rodiny

Z iniciativy pracovníků Diecézního centra pro rodinu Aleny a Pavla Poláčkových proběhlo ve dnech 28.-30.11.2008 adventní Setkání rodin v klášteře Nové Hrady. Ti, kdo podobná setkání již někdy navštívili, vědí, že díky těmto manželům se vždycky je nač těšit. Ani tento víkend nebyl výjimkou. Po počátečním pátečním seznámení a uložení dětí proběhl krátký seznamovací večer, na který druhý den navázala přednáška: S dětmi na cestě k Bohu, kterou bychom mohli nazvat i jinak : Tipy a triky pro společný rodinný život v adventu. Následovala mše svatá a po odpoledním odpočinku, kdy byla možnost pohovořit si v manželských dvojicích o tématech, probíraných dopoledne, vyrazilo veškeré rodinné osazenstvo na společnou hru do přírody. Děti i rodiče byli na 4 zastaveních vtaženi do jednotlivých témat adventu - očekávání, přípravy cesty, zrcadlení Boha a uchování tajemství. Jednotlivé úkoly vyžadovaly součinnost celých rodin a všichni jsme se při nich doslova vyřádili. Jako odměnu jsme pokaždé dostali tajemný dopis a jeden předmět. Na závěr si pak každá rodina vyrobila svůj originální adventní věnec, na který připevnila zmíněné dopisy a předměty tak, že nám postupně celý advent budou připomínat, o čem jednotlivé neděle jsou. Večer zakončila celý krásný den adorace s možností svátosti smíření a poté program pokračoval sdílením ve skupinkách. Opět se probírala témata z praktického rodinného života. V neděli dopoledne po mši svaté proběhlo společné zakončení celé akce a vydatný oběd byl tou pravou tečkou za duchovními hody. Připočteme-li k tomu všemu nádherné prostředí kláštěra Božího Milosrdenství v Nových Hradech, vynikající ubytování a stravování, ochotné řádové setřičky Rodiny Panny Marie, které v sobotu dopoledne pohlídaly veškeré dětské osazenstvo (v tomto klášteře na to mají dokonce výborně vybavenou místnost plnou pastelek a hraček), dostaneme jako výsledek jediné: první adventní víkend jsme jako rodina nemohli strávit líp! A klid načerpaný o tomto víkendu nám určitě vydrží doma až do Vánoc. Děkujeme organizátorům i účastníkům, zkrátka všem, kdo nám to umožnili! Manželé Koudelkovi, Žirovnice

Netradiční začátek církevního roku

Nový církevní rok pro nás začal netradičně na Adventním setkání rodin na Nových Hradech, které vedli Alena a Pavel Poláčkovi z Diecézního centra pro rodinu. Co nás čekalo? V pátek seznamovací večer, v sobotu dopoledne přednáška: S rodinou do nového církevního roku – rodina na společné cestě za Bohem a čas v páru. Odpoledne hra pro celé rodiny, během které jsme si mohli uvědomit podstatu adventu a získávali ozdoby na adventní věnec. Po návratu do kláštera jsme se společně s dětmi pustili do výroby věnců. Během dne jsme mohli využít příležitosti ke svátosti smíření a adoraci. V neděli při mši svaté kněz naše věnce požehnal. A jak víkend hodnotí členové naší rodiny? Tatínek Jindra: Jsem rád, že moje manželka nemusela vařit a byla spokojená. Měla čas na mě i na naše děti, mohla si popovídat s ostatními účastníky. Líbilo se mi, že to, co jsme načerpali na přednášce, jsme mohli zažít hned odpoledne v praxi. Maminka Eva: Jsem vděčná hlavně za čas strávený s dětmi – zamyšlení, hry, práce,společné tvoření i za dopoledne bez dětí, za nové podněty a nápady, jak sebe i potomky vést ke společenství, k důvěře, jak společně slavit. K mé spokojenosti přispěl nejen nedostatek domácích prací, ale také příjemné místo – krásně opravený klášter a zahrada. A jako bonus jsme si přivezli netradiční adventní věnec. Adam (8 let): Klášter se mi líbil, v sobotu ráno nás rodiče dovedli do „třídičky“, tam s námi byly sestřičky. Vyrobil jsem Jana Křtitele, Pannu Marii a anděla. Odpoledne jsme si s rodiči hráli, hledali jsme překvapení, zrcátko, hrabali listí a tak…Večer jsem s maminkou dělal věnec. Hlavně jsem stříhal větvičky. V neděli jsme byli na mši, pak jsme si prohlédli kostel. Nejvíc se mi líbil archanděl Michael s ďáblem. A k obědu jsme měli řízek. Zbyněk (5 let): Hráli jsme si s hračkami ve školce. Malovali jsme malého Ježíška, tři krále a Pannu Marii. Vyrobil jsem Jana Křtitele. Moc se mi líbilo, jak jsme jezdili s Pepíčkem výtahem a jak jsme hledali schované zvířátko. Sedmiměsíční Vašek se nevyjádřil, ale tvářil se spokojeně. Spokojeni jsme ostatně byli všichni a těšíme se na některé z příštích setkání. Rodina Zemanova, Rodvínov

Přijali jsme pozvání na VÍKENDOVÉ SETKÁNÍ RODIN

do kláštera v Nových Hradech na téma S RODINOU DO NOVÉHO CÍRKEVNÍHO ROKU, které už podruhé pořádalo Diecézní centrum pro rodinu při Biskupství českobudějovickém. A jaké to bylo? V pátek večer jsme se zvládli sjet na toto požehnané jihočeské místo od východu, západu i severu, ubytovat v příjemném prostředí své početné rodiny (někteří stihli i mši sv. místní farnosti pro děti), navečeřet se v krásné prostorné jídelně se vší obsluhou a konečně se i trochu seznámit – se sebou navzájem i s plánovaným programem. Ten se pak rozproudil v sobotu po ránu přednáškou zkušených manželů Poláčkových s prezentací na téma „Rodina na společné cestě za Bohem“, které bylo dobrým vstupem na naši adventní cestu k Ježíšovu narození: jak dobře využít čas příprav na vánoce k předávání a prohloubení naší víry? Toto téma jsme pak mohli rozvinout a konkretizovat v osobních rozhovorech v páru a ještě i večer ve skupinách, rozdělených na muže a ženy, neboť i to jsou v pojímání adventu dva různé světy. U toho všeho, právě tak jako u předpolední společné mše sv. – poslední v církevním roce, nemusely být naše děti, o které se v tu dobu skvěle postaraly sestry zdejší komunity. Mají totiž pro ně dobře vybavenou třídu a otevřená srdce. Nezapomenutelné – protože tvořivě akční – bylo odpoledne, v němž celé rodiny pospolu plnily venku různé úkoly podle témat liturgického Božího slova z jednotlivých následujících adventních nedělí. Ke každé neděli jsme dostali nějaký „pamatováček“ (psaníčko, přírodninu apod.) a ten pak mohli umístit na vlastnoručně vyráběný věnec jako připomínku celé úžasně propracované katecheze (díky, Aleno!). Všechny naše i farní věnce i živé účastníky této akce pak v neděli při ranní mši sv. v kostele požehnal novohradský farář P. Tomáš, který nám byl také průběžně dostatečně k dispozici ve svátosti smíření. Pokud bychom prožili celý advent v této pohodě a Boží blízkosti, jako plynul jeho první víkend, mohli bychom jistě mít i spokojené a šťastné vánoce, jak si všichni přejeme. Boží spolupráce byla poznat i z organizace a připravenosti programu (díky, Pavle!), neboť dát dohromady 13 nesehraných rodin s více než 30 dětmi všeho věku není věc samozřejmá a jednoduchá. Kéž nás Pán provází a spojuje i nadále. S vděčností se s vámi o dobré zážitky dělí Turkovi a Mrvíkovi